Pro managery, specialisty i zaměstnance s perspektivou

Rozhodčí řízení

Co to je rozhodčí řízení ?

Jedná se o velmi starý institut rozhodování sporů zejména v obchodních vztazích nezávislým arbitrem - rozhodcem. Vždy na našem území existovala tzv. arbitráž, která rozhodovala výhradně spory mezi podniky a spory se zahraničním subjektem.

Toto změnil zákon 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který upravuje rozhodčí řízení v České republice. Od platnosti tohoto zákona (dne 1.11.1994) je u nás možné rozhodování nezávislým rozhodcem, kterého si jednotlivé strany sporu určí buď přímo (konkrétní osoba), nebo určí mechanismus jeho určení - případ společnosti EKOTERN sevis s.r.o., která příslušného rozhodce vybere.

Nejčastější dotazy:

Jaký je vlastně rozdíl mezi rozhodčím řízením a řízením před soudem?

Kolik času spolklo pomalé soudnictví? Je dnes zcela běžné, že řízení před soudem trvá několik let, nejsou výjimkou ani spory, které přesahují dobu deseti let. Naproti tomu rozhodčí řízení je záležitostí několika měsíců, za standardní dobu se považuje vydání rozhodnutí - a tedy ukončení sporu - od 3 do 6 měsíců. Hlavní rozdíl je tedy v rychlosti kterou je řízení ukončeno vymahatelným rozhodnutím, které může být v případě neplnění vymáháno exekučně.
Trochu nevýhodou rozhodčího řízení oproti soudnímu řízení, je osoba rozhodce. Zatím co po soudci se požaduje vysokoškolské vzdělání, praxe a složení zkoušky jako základní podmínka prokázání odborné způsobilosti, u rozhodčího řízení zákon vlastně stanoví jen dvě podmínky a to zletilost a plnou způsobilost k právním úkonům. Tedy rozhodcem může být v podstatě každý bez ohledu na odbornou, morální či jinou způsobilost. Tady je potřeba si při určení rozhodce dávat pozor.
EKOTERN sevis s.r.o. se toto riziko snaží prakticky vyloučit tím, že rozhodci jsou zkušení právníci s praxí, kteří umějí posoudit spor z dokumentů stejně tak, jak je posuzuje soud. Jejich výrok rozhodnutí je odůvodněn v souladu s právní úpravou tak, jak je očekáváno od rozhodnutí tak závažného významu, jako je rozhodčí nález.

Co potřebuji, aby bylo možno použít v mém případě rozhodčí řízení?

Musí jít o věc, kterou je možné dle zákona řešit před rozhodci. Zákon hovoří o majetkových sporech mezi stranami s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu a strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír. Tímto je jednoznačně stanoveno, které spory je možno řešit v rámci rozhodčího řízení.

Další nutnou podmínkou je písemná dohoda stran o tom, že předmět sporu bude řešen před rozhodcem. Tuto dohodu obsahuje buď přímo smlouva ve formě rozhodčí doložky, nebo je možné uzavřít rozhodčí smlouvu o tom, že všechny spory mezi stranami budou řešeny rozhodcem. Je možné takovou dohodu uzavřít i k již probíhajícím sporu, kdy potom musí být v textu označení předmětu sporu a jednoznačná vůle o tom, aby tento spor rozhodoval rozhodce nebo rozhodci a způsob jejich určení.

Není rozhodčí řízení vlastně podvod který nahrává „rádoby" podnikatelům?

Rozhodčí řízení je u nás vnímáno s jistým nádechem nedůvěry. Pokud se ve smlouvě objeví rozhodčí doložka, pozorný obchodní partner nabude hned podezření, zda se nejedná o smluvený komplot. Firma si s někým asi dohodla, že v případě problému vyrazí z protistrany peníze. Nicméně i proces rozhodčího řízení má svá jasná a přesná pravidla. Účinnost rozhodčího nálezu tedy nastává po té, co podmínky pro vydání rozhodčího nálezu byly splněny. V případě, že je rozhodčí nález vydán v rozporu s právem, jsou další nástroje k tomu, aby věc sporu dospěla k logickému rozuzlení a závěru.

Tato věc připadá v úvahu hlavně při určení jediné fyzické osoby jako rozhodce, kdy se dá předpokládat, že má nějakou vazbu na toho, kdo ho navrhl. V případě společností, které se jako EKOTERN sevis s.r.o. zabývají určováním rozhodců, je tato možnost prakticky vyloučena vnitřními mechanismy společnosti.

Přestože rozhodcem se může stát téměř každý, má rozhodce řadu povinností a odpovědností, které mu zákon ukládá. I proces rozhodčího řízení má svá jasná a přesná pravidla. Účinnost rozhodčího nálezu tedy nastává poté, co podmínky pro vydání rozhodčího nálezu byly splněny.

Kdo poskytuje rozhodčí řízení?

Vždy je to fyzická osoba. Tedy nikoliv firma EKOTERN sevis s.r.o.,. Rozhodce rozhoduje vlastním jménem a na svojí odpovědnost. Obvykle mívá za sebou administrativní zázemí, které právě firma EKOTERN sevis s.r.o., může poskytovat. Znamená to, že firma EKOTERN sevis s.r.o., nabízející rozhodčí řízení nabízí služby konkrétních rozhodců, kterým poskytuje zázemí a dává k dispozici kancelářský aparát, který se stará o dodržování lhůt a řádný běh administrativy.

Co když strana, která prohraje spor nesouhlasí s výrokem?

Může se obrátit na soud. Obvykle si ale prodraží výsledek rozhodnutí, který soud na základě provedeného přezkoumání potvrdí. Žaloba k soudu je ale soudy chápána jako mimořádný opravný prostředek a tedy nebrání vymáhání rozhodčího nálezu.

Kdo dává do smluv rozhodčí doložky a pro koho je výhodné vést rozhodčí řízení?

Obvykle si do smluv zakomponuje rozhodčí doložku ten, kdo se chce domoci svého práva co možná nejdříve. Rozhodčí doložka tedy nejvíce pomáhá těm kdo věří, že postupují správně podle smlouvy v souladu se zákonem. Těm, kteří hledají spíše triky, výmluvy, protahování, neplacení, a další podnikavecké projevy, je rozhodčí doložka spíše na obtíž, protože jim zavírá cestičky ke kličkování. Na druhou stanu je rozhodčí řízení většinou dražší než srovnatelná pře u soudu a každý, kdo se obrátí na rozhodce by si měl uvědomit, jestli předmět sporu tzv. „stojí za ty peníze a čas".

Když mi rozhodčí žalobu napíše advokát, kdo ho zaplatí?

Zde platí stejná pravidla jako u soudu, v rozhodčí žalobě je nutné uvést, že jsou požadovány i náklady právního zastoupení a v jaké výši, případně dle jakého předpisu jsou požadovány ( např. vyhl. 484/2000 Sb.) V případě úspěchu ve věci jsou prakticky vždy přiznány i náklady řízení - tedy pokud jsou požadovány. Do nákladů řízení se započítává i poplatek za rozhodčí řízení a DPH.

Proč je rozhodčí řízení dražší než řízení u soudu ?

Obrazně se dá říct, že v tomto případě platíte za rychlost. Soudy jsou obecně přetížené a soudci rozhodují spory jak jednoduché, tak i složité. Hodnoceni jsou za ukončené spory a nerozhoduje jejich cena ani složitost. Proto jsou spory, které potřebují dlouhou přípravu a nebo je zde problém se stranami odkládány na později.

Naproti tomu rozhodce je osobou, které má osobní zájem na vyřízení sporu. Teprve až bude spor ukončen rozhodčím nálezem, může disponovat s prostředky, které mu za toto rozhodování přísluší. S tím je ale spojeno i to, že není dotován ze strany státu jako soud, ale veškeré potřebné věci si musí koupit ze svého. Tedy rozhodce je soukromou osobou v jejímž zájmu je co nejlépe a nejrychleji rozhodovat spory, neboť jen toto je schopno mu přinést do budoucna zisk. Soud je státní instituce, kterou zisk nezajímá. Platí zde bezezbytku to, že sebehorší soukromý podnik je ve skutečnosti na tom lépe, než státní firma.

Kontaktujte nás